#
# 5. leden
#
# A je to, mám řidičák! Konečně můžu řídit auto a nemusím poslouchat
# instruktora:
# "Tady je zákaz vjezdu!", "Jedete v protisměru!", "Pozor na tu starou
# dámu!
# Brzdětě! Brzděte!" a podobně. Nevím, jak jsem to mohla ty dva roky
# vydržet!
#
# 8.ledna
# Autoškola zorganizovala party na oslavu mého odchodu. Přišli všichni #
# instruktoři. Jeden se mi svěřil, že se za mě šel pomodlit, druhý měl # slzy
# v očích a všichni společně tvrdili, že se při této příležitosti opijí.
# Bylo to velmi příjemné, ale myslím si, že až taková oslava byla trochu #
# přehnaná.
#
# 12.leden
#
# Koupila jsem si auto. Musela jsem ho však nechat v prodejně, aby #
# Vyměnilizadní nárazník. Při odchodu jsem totiž namísto jedničky zařadila #
# zpátečku.
# To bude tím, že jsem už týden neseděla za volantem.
#
# 14.leden
#
# Konečně mám svoje auto. Při odchodu z parkoviště jsem byla tak šťastná,
# že jsem se rozhodla udělat si výlet. Ostatní řidiči měli stejný
# nápad.Jezdili za mnou a troubili jako na svatbě. Nechtěla jsem být
# nepříjemná, tak jsem se
# připojila k jejich hře a zpomalila z 10 na 5 km/h. Všem se to moc líbilo
# atroubili ještě víc.
#
# 22. leden
#
# Mám úžasné sousedy. Vyrobili tabulku s velkým nápisem: POZOR PŘI
# PARKOVÁNÍ!
# Bílou barvou pro mě vyznačili velký box na stání a zakázali dětem hrát si
# venku, kde parkuji. Všechno proto, aby mě moc neznervózňovali.Je to velmi
# milé...
#
# 31. leden
#
# Všichni řidiči na mě troubí a dělají různá gesta. Je to milé, ale #
# Trošku nebezpečné. Když mi jeden chtěl cosi říct, nevěděla jsem,kde najít
# čudlík #
# na otevření okna. Když jsem ho hledala, tak jsem do někoho narazila.
# Naštěstí jsem jela svojí výletní rychlostí 10 km/h.
#
# 19. únor
#
# Město je velmi špatně osvětlené. Dnes jsem jela poprvé autem v noci a
# celou dobujsem musela mít zapnutá dálková světla, abych lépe viděla. Ostatní
# řidiči si mysleli to samé. Když mě spatřili, také si zapnuli dálková světla
# a
# troubili.Je to trochu nebezpečné. A takhle troubit by už neměli, ruší
# lidi.
#
# 26. únor
#
# Dnes jsem měla nehodu. Nedařilo se mi odbočit z kruhového objezdu. Bylo
# na něm
# totiž moc aut (nechci přehánět, ale byli tam přinejmenším čtyři). Jezdila
# jsem pořád dokola, držela se středu. Čekala jsem na svojí příležitost, do
# té
# doby, než jsem se unavila a narazila do pomníku ve středu objezdu. Myslím
# si,
# že by měli omezit dopravu na kruhovým objezdu na jedno auto.
#
# 3. březen
#
# Pronásleduje mne neštěstí. Když jsem vyjížděla z garáže, omylem jsem si
# spletla brzdu s plynem. Narazila jsem do auta přede mnou a rozbila mu
# celý pravý bok.
# Auto náhodou řídil instruktor autoškoly, který mi dal řidičák. Dobrý
# člověk,o tom netřeba pochybovat. Trvala jsem na tom, že je to moje chyba,
# ale on
# stále jen velmi slušně opakoval: "Bože, odpusť mi! Bože, odpusť mi".
# 5. leden
#
# A je to, mám řidičák! Konečně můžu řídit auto a nemusím poslouchat
# instruktora:
# "Tady je zákaz vjezdu!", "Jedete v protisměru!", "Pozor na tu starou
# dámu!
# Brzdětě! Brzděte!" a podobně. Nevím, jak jsem to mohla ty dva roky
# vydržet!
#
# 8.ledna
# Autoškola zorganizovala party na oslavu mého odchodu. Přišli všichni #
# instruktoři. Jeden se mi svěřil, že se za mě šel pomodlit, druhý měl # slzy
# v očích a všichni společně tvrdili, že se při této příležitosti opijí.
# Bylo to velmi příjemné, ale myslím si, že až taková oslava byla trochu #
# přehnaná.
#
# 12.leden
#
# Koupila jsem si auto. Musela jsem ho však nechat v prodejně, aby #
# Vyměnilizadní nárazník. Při odchodu jsem totiž namísto jedničky zařadila #
# zpátečku.
# To bude tím, že jsem už týden neseděla za volantem.
#
# 14.leden
#
# Konečně mám svoje auto. Při odchodu z parkoviště jsem byla tak šťastná,
# že jsem se rozhodla udělat si výlet. Ostatní řidiči měli stejný
# nápad.Jezdili za mnou a troubili jako na svatbě. Nechtěla jsem být
# nepříjemná, tak jsem se
# připojila k jejich hře a zpomalila z 10 na 5 km/h. Všem se to moc líbilo
# atroubili ještě víc.
#
# 22. leden
#
# Mám úžasné sousedy. Vyrobili tabulku s velkým nápisem: POZOR PŘI
# PARKOVÁNÍ!
# Bílou barvou pro mě vyznačili velký box na stání a zakázali dětem hrát si
# venku, kde parkuji. Všechno proto, aby mě moc neznervózňovali.Je to velmi
# milé...
#
# 31. leden
#
# Všichni řidiči na mě troubí a dělají různá gesta. Je to milé, ale #
# Trošku nebezpečné. Když mi jeden chtěl cosi říct, nevěděla jsem,kde najít
# čudlík #
# na otevření okna. Když jsem ho hledala, tak jsem do někoho narazila.
# Naštěstí jsem jela svojí výletní rychlostí 10 km/h.
#
# 19. únor
#
# Město je velmi špatně osvětlené. Dnes jsem jela poprvé autem v noci a
# celou dobujsem musela mít zapnutá dálková světla, abych lépe viděla. Ostatní
# řidiči si mysleli to samé. Když mě spatřili, také si zapnuli dálková světla
# a
# troubili.Je to trochu nebezpečné. A takhle troubit by už neměli, ruší
# lidi.
#
# 26. únor
#
# Dnes jsem měla nehodu. Nedařilo se mi odbočit z kruhového objezdu. Bylo
# na něm
# totiž moc aut (nechci přehánět, ale byli tam přinejmenším čtyři). Jezdila
# jsem pořád dokola, držela se středu. Čekala jsem na svojí příležitost, do
# té
# doby, než jsem se unavila a narazila do pomníku ve středu objezdu. Myslím
# si,
# že by měli omezit dopravu na kruhovým objezdu na jedno auto.
#
# 3. březen
#
# Pronásleduje mne neštěstí. Když jsem vyjížděla z garáže, omylem jsem si
# spletla brzdu s plynem. Narazila jsem do auta přede mnou a rozbila mu
# celý pravý bok.
# Auto náhodou řídil instruktor autoškoly, který mi dal řidičák. Dobrý
# člověk,o tom netřeba pochybovat. Trvala jsem na tom, že je to moje chyba,
# ale on
# stále jen velmi slušně opakoval: "Bože, odpusť mi! Bože, odpusť mi".